Šumava.cz

Jan Mikolášek (7.dubna 1889, Rokycany - 29.prosince 1973, Praha) byl český léčitel a znalec bylin. Narodil se jako sedmý z třinácti dětí do rodiny zahradníka. Neměl lékařské vzdělání, ale dokonale znal byliny a věděl, kterou na co nasadit. Po vzoru otce se vyučil zahradníkem a zájem o bylinky ho přivedl k přírodnímu lékařství. Po studiích odešel do Rakouska. V roce 1918 poznal Josefu Mühlbacherovou z Volduch u Rokycan, která určovala diagnózy z moči. Josefa Mühlbacherová byla přezdívána "babka chcankařka" a denně k ní proudily zástupy nemocných lidí, protože dokázala poznat z moči lidí jejich zdravotní problémy, psala latinsky recepty do lékáren, ze kterých brala provize, avšak od lidí nebrala nic. Byla trestána za neoprávněné léčení, tak jak to u lidí, kteří léčí bez medicínského vzdělání vždy bylo. V roce 1918 se u ní začal učit Jan Mikolášek, přičemž léčitelce bylo již 85 let. Ta v Mikoláškovi rozpoznala mimořádný talent a zasvětila ho do způsobu diagnózy. Obdivoval vídeňského profesora Valentina Zeileise z Gallspachu. Studoval Mattioliho herbář a složil profesní zkoušku „úřední znalec bylin“. Svou schopnost léčit vnímal jako „dar od Boha“. Davy lidí trpělivě čekávaly na vyšetření před jeho domem v Třebechovicích pod Orebem, v Hradečně u Kladna a Jenštejně u Prahy. Svého času se k jeho sídlu táhly kilometrové fronty pacientů, kteří čekali na přijetí i několik dní. Na rozlehlém jenštejnském pozemku si nechal postavit krásnou vilu s bytem i ordinací, ve které léčil. Vedle domu byl domek se skladem a mísírnou bylinek. Mikolášek poskytoval diagnostiku onemocnění zdarma, ale bylinky prodával, díky čemuž zbohatl. Koncem 40. let minulého století předepsal pacientům průměrně vagon bylin měsíčně.  Peníze z prodeje bylin si nenechával jen pro sebe. Přispíval například Červenému kříži, díky čemuž mohly nemocné děti vycestovat na ozdravné pobyty. Z jeho vily, kde Mikolášek 12 let léčil, je v současné době po dvou velkých přestavbách Domov seniorů Jenštejn. Zde také zakoupil v roce 1949 zelený vůz HUDSON COMMODORE SIX od tenisty Jaroslav Drobného před jeho emigrací. S tímto vozem a šoférem objížděl pacienty. Mikolášek byl ženatý a nikdy neměl děti. Sám říkal, že je jeho manželství jen formální. Byl homosexuálem a měl utajovaný poměr, což bylo v konfliktu nejen s jeho křesťanským přesvědčením, ale i v rozporu s tehdejšími zákony. Mezi jeho klientelu patřili například Tomáš Garrigue Masaryk, továrnická rodina Ringhofferů, manželka Karla Čapka Olga Scheinpflugová, český malíř Max Švabinský, hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster, houslový virtuos Jaroslav Kocian, herec Saša Rašilov a mnoho dalších celebrit kulturního českého života, ale také mocní lidé jako tajemník Adolfa Hitlera Martin Bormann či anglický král Jiří VI.. Napřed ale během nacistické okupace prošel lékařskými zkouškami, během kterých musel před komisí analyzovat 29 lahviček s močí. U „testu“ uspěl, u všech vzorků správně uvedl, jakou chorobou trpěli ti, kterým moč patřila. Dokonce správně identifikoval i moč zemřelého člověka. Martina Bormanna navštívil ho nejméně třikrát, protože ho trápily žlučové kameny. Léčil i protektora Karla Hermanna Franka. Po výměně totalit dál léčil i prominenty režimu - Antonín Zápotocký, který byl vězněn v německém koncentračním táboře Sachsenhausen a v noze měl sněť, přičítal Mikoláškovi záchranu končetiny před amputací v roce 1946, a ten se tak stal jeho chráněncem až do Zápotockého smrti na podzim roku 1957. Nový prezident Antonín Novotný v něm viděl jen šarlatána, který na lidech vydělává peníze. Komunisté Mikoláška brzy zatkli doma uprostřed noci, odvlekli ho ještě v pyžamu. V roce 1959 byl ve vykonstruovaném procesu obžalován z krácení daní, korupce, předražování bylin a nepovolené stavby. Měl strávit tři roky ve vězení, zakázali mu činnost, nechali mu propadnout majetek včetně zásob bylin. Také na pět let pozbyl občanských práv. Mikolášek se odvolal a soud mu přidal ještě další dva roky -  tříletý trest mu zvýšili na pět let. Spolu s ním byl odsouzen i jeho asistent a příbuzný Antonín Buchnar. Po návratu z vězení v roce 1963 se již léčitelství nevěnoval a svůj život dožil v chudobě u primáře doc. Karla Urbánka, v jehož rodinné hrobce na Olšanském hřbitově je i pochován. Podle jeho slov měl asi 150 tisíc pacientů každý rok a celkem mu za život prošlo rukama pět milionů lidí. Jeho prasynovec Martin Šulc se věnujíce genealogii a po Mikoláškovi zapátral v archivech, vyzpovídal pamětníky, dostal se k velice zajímavým a ještě dosud nikde nepublikovaným materiálům včetně korespondence a deníku slavného léčitele Jana Mikoláška. Spolu s manželkou Ivanou připravili skvělou knihu s názvem Životní příběh Jana Mikoláška, kterou vydalo nakladatelství Mladá fronta. Dne 20. srpna 2020 byl do kin uveden film Šarlatán polské režisérky Agnieszky Holland podle scénáře Marka Epsteina s Ivanem Trojanem a jeho synem Josefem v hlavní roli, který je inspirován příběhem léčitele Jana Mikoláška. Scénář k filmu na motivy knihy Martina Šulce napsal Marek Epstein a kopie filmu v knižní podobě s názvem Šarlatán byla zpracována publicistou Josefem Klímou.