Šumava.cz

Zámek Pluhův Žďár, bývalá středověká tvrz, stojí ve středu stejnojmenné obce, v sousedství kostela Narození Panny Marie se hřbitovem. Počátky tvrze v Pluhově Žďáru zasahují do doby kolonizace kraje. Nejstarší sídlo, které na místě stálo, bylo pravděpodobně z větší části dřevěné a teprve postupem času se proměňovalo v dnešní zděný útvar. Nemusíme pochybovat, že nejstarší sídlo se půdorysně kryje s dnešním objektem. Nejstarší částí tvrze je pravděpodobně východní křídlo, vyznačující se nejmohutnějším zdivem pocházejícím snad již ze 14. století. Poprvé je doložen jako majitel Pluhova dvora v roce 1267 Oldřich Pluh z Rabštejna (člen družiny Oldřicha z Hradce), v roce 1329 pak jeden z jeho potomků Ctibor (purkrabí na Hradci). Z dalších držitelů Žďáru známe Chvala ze Žďáru, který připojil svou pečeť ke stížnému listu kostnickému koncilu proti upálení mistra Jana Husa. Od něho získal žďárský statek s tvrzí a dvorem Albrecht Růt z Dírného (1437). Po něm následovali bratři Prokop a Jan z Vojslavic, kteří si vyprosili v roce 1457 od krále Ladislava Pohrobka Žďár jako odúmrť. Od posledních držitelů žďárského statku z rodu vladyků Vojslavských, Heřmana a Mikuláše, koupila statek (1549) Míla z Broumovic, ale již v roce 1557 prodala tvrz (která se připomíná poprvé), dvůr, pivovar a ves Pluhový Žďár Dorotě Ostrovcové, rozené Leskovcové na Proseči, která koupený statek připojila k Proseči. V roce 1635 získal žďárskou tvrz s příslušenstvím Jan Ekersdorf z Hlaváče, který začal s opravami sídla (1664). Syn Jana z Eckersdorfu Václav, který měl majetek v Žimuticích, prodal v roce 1664 tvrz, dvůr, pivovar a ves Pluhův Žďár hraběti Humprechtu Janu Černínovi z Chudenic. V roce 1684 prodal Humprechtův mladší syn Tomáš žďárský statek Václavu Vojtěchu z Eckersdorfu na Brandlíně. Po jeho smrti roku 1663 získal panství zemský soudce Humprecht Černín z Chudenic, který pokračoval v úpravách staré tvrze na barokní zámek. Ke konci 17. století vystřídal zámek spoustu majitelů. Hraběnka Marie Markéta Kolovratová, rozená Slavatová (1688 - 1692), Jan Pecelius z Adlersheimu (do roku 1696), Deymové ze Stříteže (1717 - 1782) a Marie Anna Janovská z Janovic, od níž koupil Pluhův Žďár v roce 1793 kníže Václav Paar, který zahájili druhou vlnu barokní úpravy. Z této doby patrně zůstala na nádvoří nástěnná malba malíře Františka Resche. Roku 1802 vyhořel se zámkem sousedící panský dvůr a s ním většina vesnice. V 19. století docházelo na zámku k několika drobným úpravám a opravám. Paarové vlastnili Pluhův Žďár až do první pozemkové reformy ve 20. století. Od nich ho roku 1928 odkoupil Bedřich Beneš, bratr pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše. Po roce 1948 byl Benešům zámek zabaven a k bytovým účelům jej využívalo obec. Z té doby pocházejí poslední doložené opravy objektu. Po Druhé světové válce zde sídlilo místní JZD a objekt chátral. Dnes je zámecké sídlo vlastnictvím rodiny Benešovy, kteří jej získali po roce 1992 a zahájili rekonstrukci objektu. Zámek i přes rozsáhlé opravy je přístupný veřejnosti, konají se zde kulturní akce, vystoupení a výstavy. Podle zvyklostí nejstarší kamenná tvrz obsahovala obytný palác, na který navazovala hradba obklopující nádvoří. K hradbě přiléhala současně jednotlivá hospodářská stavení. Vznik základní hmoty jižního křídla s jistotou nelze datovat, ale lze jej předpokládat v pozdní gotice až renesanci, kdy se realizovala rozsáhlá proměna panských sídel. Při vstupu na severní straně vystupovala z obvodu hradby gotická brána. Renesanční přestavba z poloviny 16. století zaklenula jižní a západní křídlo a přistavěla zde přístavek záchodů. Klenby z jižního křídla dnes již kromě jediné neexistují. Zámek je čtyřkřídlá jednopatrová budova s vystupujícími středními rizality na třech stranách. Průjezdem ve východním průčelí se vchází na dvůr, na jehož severní straně je v patře trojdílná arkáda a na jižní straně pavlač spočívající na krakorcích. Na východní nádvorní fasádě se dochovala barokní freska jindřichohradeckého malíře Františka Resche z roku 1718, představující Nejsvětější Trojici. Příkop, který kdysi tvrz obklopoval, a zděný most, jsou již dávno zasypány.