Šumavský rozcestník: Trampusův křížek

Trampusův křížek

detailní info

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: modravsko
GPS: 48°59'12.877"N, 13°28'29.435"E

popis

Na staré Březnické cestě z Modravy na Březník stojí při cestě Trampusův křížek v místě, kde se nacházela bývalá osada Josefstadt. Osada vznikla asi okolo roku 1800 po té, co revír koupil kníže Schwarzenberk. Bylo to cca 14 jednoduchých domků pro dřevaře. Osada zanikla kolem roku 1883. Křížek u cesty nechal údajně postavit Augustin Trampus po svém odchodu do důchodu asi v roce 1847, podle jiných zdrojů jej nechali postavit jeho potomci na místě, kde jej stihla mrtvice… Augustin Trampus se narodil v roce 1780 nedaleko Vimperka a do schwarzenberských služeb vstoupil 1. ledna 1811 a ve službě zůstal do roku 1846. Z toho 19 let byl revírníkem na Březníku. Augustinem započal lesnický rod Trampusů a to většinou ve službách Schwarzenberků. Dalším v rodě se tak stal Josef Trampus st., který se narodil v roce 1823 na Filipově Huti. Josef byl do roku 1869 příručím na Modravě a na Březníku (1858 - 1861). V lednu 1869 si podal žádost o povýšení a jeho nadřízený, lesmistr Wegseheider, žádost doporučil. Josef byl zdatný průvodce při knížecích lovech na tetřevy a tak se knížecím rozhodnutím ze dne 12. 6. 1870 hájenství Roklanské mění na lesní okrsek a z Modravy sem nastupuje právě Josef Trampus. Ten se v listopadu 1870 oženil s Marií Grantlovou, dcerou revírníka Franze Grantla, jenž byl po Augustinovi Trampusovi revírníkem na Březníku, a vnučkou revírníka z Nových Hutí, Raimunda Hofbauera. Se svou ženou pak nastoupil na Roklanskou hájovnu, kde se jim narodili tři synové - Franz, Josef a Ignaz – a všichni tři se stali lesníky ve službách Schwarzenberků. K přeložení rodiny na jiné místo dala podnět příhoda, kdy při jedné inspekci utekli kluci nepřivyklí lidem do lesa. Od té dobyb byl Josef Trampus přeložen do Borových Lad – Nové Polky, kde se rodině narodil čtvrtý syn, Johann, který jediný se nestal lesníkem. Tři starší kluci studovali současně na gymnasiu v Prachaticích a domů do Nové Polky chodili pěšky (cca 35 km!). Josef Trampus v roce 1892 odešel do důchodu a žil střídavě v Českém Krumlově nebo u svých synů. Zemřel v roce 1911 a byl pochován v Českém Krumlově. V roce 1916 pak zemřela i jeho manželka (pochována na Kvildě). Nejstarší syn Franz (nar. 1871) se po absolvování gymnasia v Prachaticích (1885 – 1889) stal lesníkem u Schwarzenberků. Po vystřídání několika míst zůstal na krumlovském panství blízko Světlíku, hájovna Tusch (Suš). Franz Trampus odešel do důchodu v roce 1936 a zemřel v roce 1944 v Českém Krumlově. Franz měl několik dětí, z nichž Hubert byl před druhou světovou válkou rovněž u Schwarzenberků na hájovně v Novém Údolí. Po válce se usadil v Rakousku, kde věren rodové tradici pracoval jako lesník a zemřel v roce 1996. Další syn Franze žil po válce v Německu, kde byl poštmistrem. Jeho syn Dieter je poslední z rodu Trampusů a toho jména také poslední, kdo pracoval jako revírník. Druhý syn Josefa Trampuse se jmenoval po otci také Josef (nar. 1874), také studoval na gymnasiu v Prachaticích a pak nastoupil do služby u Schwarzenberků... Vystřídal různá místa a po svatbě v roce 1908 byl přeložen k Postoloprtům. Následně byl v roce 1910 přeložen na panství Murau v Rakousku, kde byl až do roku 1928. Pak byl přeložen na Chýnovské panství, na Doubravu a v roce 1937 odešel do penze v Českém Krumlově, kde těsně před koncem války zemřel. Pochován je v Českém Krumlově. Třetí syn Josefa Trampuse st. se jmenoval Ignaz a i on pracoval až do pozemkové reformy v roce 1930 u Schwarzenberků, v roce 1911 na Modravě a pak od roku 1913 na Filipově Huti. Jen poslední syn Josefa Trampuse st. Johann se nestal revírníkem, ale byl učitelem a zemřel asi v roce 1946 v Prachaticích…