Šumavský rozcestník: zámek Lužany

zámek Lužany

detailní info

kategorie: kultura a památky / zámky
lokalita: klatovsko
GPS: 49°32'49.222"N, 13°19'4.557"E

popis

V roce 1245 na místě dnešního Lučanského zámku stála dřevěná tvrz, která byla v roce 1753 přestavěna v jednopatrový renesanční zámek. Na počátku 19. století byl renesanční zámek barokně přestavěn. Lužanský zámek, k němuž patřilo panství s několika vesnicemi a dvory, měnil během staletí často majitele. V roce 1886 koupil zámek i panství stavitel Josef Hlávka pro svou matku Annu a později se sám stal jeho majitelem. V letech 1886 – 1887 nechal Hlávka část původní renesančně – barokní stavby zbourat. Na jejím místě postavil novostavbu o dvou podlažích, jejíž půdorys navrhl do tvaru písmene Y. Z původní barokní věže byla vybudována dominantní šestipatrová velká věž s hodinami. Současně s přestavbou přistavěl Josef Hlávka k zámku, jako samostatné křídlo, jednopatrovou kapli, zasvěcenou Panně Marii, sv. Václavovi a sv. Antonínovi. Po vysvěcení kaple v roce 1887 složil Antonín Dvořák, který na zámku často pobýval, Mši D – dur, známou jako „Lužanská“. Obytná část budovy je navržena jako severoitalská vila, v jejímž přibližném středu se nachází reprezentační schodiště, kterým se vchází do prvního patra, kde se dodnes nachází Hlávkův původní byt. Ten tvoří modernizovaná velká kuchyně, pracovna, sál Českého kvarteta, malý salonek, knihovna, malá jídelna a ložnice s koupelnou. Interiér Hlávkova lužanského bytu je jedním z mála a možná dokonce jediným zachovaným obytným prostorem v České republice, který má veškerý mobiliář a štukovou výzdobu včetně výmalby provedenou ve stylu novorenesance. Ve všech prostorách zámku se nachází řada vzácných uměleckých děl, zejména portrétů Josefa Hlávky, jeho současníků a přátel. Některé z nich jsou dílem Hlávkových hostů, zejména Vojtěcha Hynaise, Maxe Švabinského, Josefa Václava Myslbeka nebo Julia Mařáka. V pravém křídle zámku jsou umístěny pokoje pro Hlávkovy hosty, ve kterých pobývali Antonín Dvořák, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Josef Václav Myslbek, Max Švabinský, Josef Suk, Oskar Nedbal, Antonín rytíř Randa a mnozí další významní umělci, vědci i veřejní činitelé konce 19. století. V přízemí zámku je umístěna expozice, která je věnována dílu a odkazu Josefa Hlávky. Ke konci 19. století započal Hlávka s plánovitou tvorbou zámeckého parku. Skupoval pozemky, většinou neplodné mokřiny, vysušoval je, melioroval, kultivoval a vysazoval stromy tak, aby daly základ krásnému prostředí krajinářského parku. Celý proces trval více než 35 let. Z té doby se v parku zachovala celá řada vzácných dřevin, dubů, olší, lip i bílých topolů. Mezi nejvzácnější stromy zámeckého parku patří liliovník tulipánokvětý, mohutný strom s krásnou stavbou koruny, příbuzný známé magnólii. Dále zde nalezneme Ořešák černý, Jinan dvoulaloký nebo Metasekvoj tisovcovitou. O stromy v parku je pečováno i v současnosti. Vysazují se nové stromy, běžné i vzácné, aby byla zajištěna existence parku i v budoucnosti. Zámek Lužany není určen k návštěvám pro širokou veřejnost. Na základě poslední vůle Josefa Hlávky je zámek od roku 1908 vlastnictvím nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Péčí správní rady Nadání byl zámek v posledních letech restaurován. V zámečku se nachází zvláštní rekvizita: penězovod nebo mincovod. Vybudoval ho Josef Hlávka v druhé polovině svého života. Penězovod je umyvadlo, do něhož se v prvním patře hodí těžší mince a ta vypadne v podobném zařízení před vstupem do zámku. Takovým způsobem Hlávka obdarovával poutníky a prosebníky.