Šumavský rozcestník: tvrz Smrčná

tvrz Smrčná

detailní info

kategorie: kultura a památky / tvrze
lokalita: vimpersko
GPS: 49°5'0.099"N, 13°49'9.47"E

popis

Ves samotná je poprvé zmiňována roku 1381, kdy připadla jako odúmrť králi. Již ve 14. století byla Smrčná rozdělena na Horní a Dolní. Hornosmrčenských statků se nejspíše týká zpráva z roku 1381, kdy byl provoláván majetek po jakési Vratě. Dolní Smrčná náležela v téže době bratřím Henzlinovi a Petrovi. Po jejich smrti, před rokem 1389 získali statky v Dolní i Horní Smrčné vladykové z Čestic, kteří připojili Smrčnou ke Lčovicím. Roku 1409 prodal Štěpán z Čestic poplužní dvůr ve Smrčné poddaným. Smrčná pak již samostatnosti nikdy nenabyla a vždy náležela k některému z okolním statků. Tvrz v panství vznikla pravděpodobně ve 14. století. A již od roku 1409 sloužila tvrz hospodářským účelům dvora a nejspíše v 18. století byla přestavěna na sýpku. Po roce 1948 byla využívána místním JZD, aniž by byla jakkoliv udržována. Objekt se v důsledku dlouhodobé neúdržby v současnosti nachází v havarijním stavu s akutním nebezpečím zřícení. Z tohoto důvodu byl také v roce 2005 Národním památkovým ústavem zařazen do Seznamu nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek v České republice. Je v rukou soukromého majitele, který zahájil opravy. Tvrz má podobu mohutného věžovitého paláce o půdorysu obdélníka rozměrů 15,5 x 7,5 metru se třemi nadzemními podlažími a polovalbovou střechou. Se sickingenským erbem s kamennými koulemi. Vnitřní prostory budovy osvětlují úzká sýpková okénka, výjimku představuje štěrbinové okénko v přízemí západního průčelí. Jednotlivá podlaží s trámovými stropy spojují dvouramenná schodiště. Třetí patro, které původně sloužilo místním vladykům za obydlí, bylo rozděleno na dvě prostory. Dodnes jsou zde patrné stopy po krbu a prevítech. Je opředena pověstmi: jeden ze zámeckých pánů si nevážil chleba, vyhazoval celé bochníky, jezdil na koni obilím, když jednou chtěl jíst, každé sousto se mu změnilo v kameny až umřel hlady a na památku toho je zazděno několik kamenů zde ve zdi… Třípatrová sýpka bývá pokládána za původní klášter templářů.